Zamioculcas zamiifolia pochází z Madagaskaru a patří do čeledi áronovitých (Araceae). V našich podmínkách se pěstuje jako pokojová rostlina, jež je vysoce ceněná pro svůj atraktivní vzhled, připomínající sukulenty. Až půl metru dlouhá vřetena nesou lesklé, smaragdově zelené listy. Jednotlivá vřetena vyrůstají z pacibulí v zemi. 

Při barevném sladění s květináčkem je rostlina krásným dekorativním prvkem 

Péče o zamiokulkas je hračkou 

Rostlina je velmi nenáročná. Potřebuje především rozptýlené světlo a dostatek vody. Zalévejte ji pravidelně jednou za týden, častěji však ne. V letním období ji jednou za čtrnáct dní přihnojte tekutým hnojivem pro pokojové rostliny. 

Na zimu je nutné zálivku omezit. Až zhruba čtrnáct dní před vánočními svátky zalévejte zase jako v létě a zamiokulkas přihnojte. V tomto období totiž přirůstají nové výhonky, které spotřebovávají mateřské rostlině mnoho energie. Poté, co se nové výhony rozvinou, zálivku opět omezte. 

Zamiokulkas přesazujte jednou za dva roky v jarním období do květináče většího asi o pět centimetrů. Použijte běžný substrát pro pokojové rostliny, smíchaný s trochou písku. Na dno květináče je dobré přidat drenáž ve formě kamínků či keramzitu, aby kořeny v případě hojné zálivky nestály ve vodě. 

Před Vánoci nezapomeňte na častější zálivku 

Rozmnožování: vyberte si ze dvou možností  

Zamiokulkas se množí nejčastěji dělením trsů při přesazování. Většinou lze tímto způsobem získat zajednou hned několik exemplářů, protože v květináči rostou společně nejčastěji čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní. 

Mladé, nové listy poznáte podle svěží barvy 

Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamiokulkasy množí v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, jež následně zakoření.  

Zamioculcas zamiifolia coby dárek udělá velkou radost 

Zamiokulkas je výjimečný, nemocemi netrpí 

Tato rostlina je dobře známá svou odolností proti nejrůznějším nemocem. Netrpí ani na virové, ani houbové choroby, netrápí ji ani nejrůznější škůdci. V říši pokojovek se jedná o zcela ojedinělý úkaz, který oceňují všichni pěstitelé.  

Co však dokáže krásně rostoucí Zamioculcas zamiifolia zabít, je časté přelévání a pobyt na přímém slunečním světle. Rostlina začne mít problémy přebytečnou vodu zpracovat, její růst se postupně zpomalí, až se zastaví úplně. Krček vřeten, ze kterých rostou listy, zčerná, kořeny uhnijí a rostlina zahyne. 

Takto vypadá přibližně rok stará rostlina; foto: Zbyněk Zezula, Agro Brno – Tuřany 

Také již zmíněný pobyt na přímém slunečním světle rostlina nesnáší, proto byste pro ni měli vybrat nějaké polostinné, ne úplně tmavé místo s rozptýleným světlem. Přímé slunce dokáže razantně popálit listy a celkově rostlinu oslabuje.