Děti zapojte adekvátně k jejich věku do výběru jednotlivých druhů i do péče o ně. Je to výchovné, ale i zábavné: děti sledují, jak jim pokojové rostliny rostou a kvetou. Vlastní rostlinku považují za něco jako domácího mazlíčka, živého „tvora“, který se mění a vyvíjí.
Aby dětem zaujetí pro nový domácí přírůstek vydrželo, volte malé odolné rostliny, které je upoutají. Děti okamžitě poznají gerbery, vždyť většina jich maluje květiny právě jako gerbery. Poznají i růže, jichž se trochu bojí kvůli jejich trnům, ale úplně nejraději mají masožravé rostliny.

Masožravky děti naprosto fascinují, i když jsou pro ně i maličko děsivé. Mohou je krmit drobným hmyzem, o který sice rostlina většinou nejeví zájem, ale to nevadí. Podstatná je interakce. A svými zajímavými poznatky se pak mohou pochlubit kamarádům nebo ve škole.
Existuje spousta rostlin, o které se děti, samozřejmě v závislosti na tom, kolik jim je let, dokáží společně s vámi dobře postarat. Při jejich nákupu se vždy ujistěte, že nejsou jedovaté. Pro začátek se nechte inspirovat několika vybranými druhy:
Begonia elatior – zastřihávat, rosit, zalévat – péče o begonii je prima hra
Odstřihávejte odkvetlé květy, roste listy, ale snažte se nezasáhnout květy. Často zalévejte a přihnojujte: péče o bujnou begonii je prima hra, z níž mají radost obě strany. Jednou z předností begonie je, že kvete i v zimních měsících. Oživuje tak interiér v době, kdy vše, co roste a kvete venku, odpočívá. Vyžaduje dobře osvětlené stanoviště a nesnáší přemokření.

Hippeastrum – velké kalichy hvězdníku vytrubují přes celý stůl
Hvězdník je názornou lekcí z přírodopisu na okenním parapetu: z cibule vyrůstá dutý květní stvol, z něhož vyraší robustní poupě, které se rozvine do ohromného květu tvaru hvězdy. Neustále prochází proměnami. Preferuje teplé a světlé stanoviště. Svrchní vrstvy zeminy mohou ve vegetativním období mírně vyschnout, ale v době kvetení potřebuje tato kráska o něco vydatnější zálivku.

Gerbera – každý začínající van Gogh maluje květiny jako gerbery
Gerbera vyvolá na tváři bezděčný úsměv: je těžké zůstat netečný ke květině, která svým zářícím středem, dokonalými okvětními plátky a jasnými barvami vyzařuje hřejivou radost. Dětem gerbera připomíná velkou sedmikrásku. K pěstování doma je nejvhodnější varianta s krátkým květním stvolem. Gerberu umístěte na světlé stanoviště a zalévejte tak, aby zemina nikdy zcela nevyschla a zároveň nebyla přemokřená.

Gymnocalycium – zkrotit svéhlavý kaktus, to jen tak někdo nedokáže!
Kaktus je pro děti zajímavý a zároveň trochu hrozivý – děti se bojí trnů, ale rychle získají sebevědomí, když budou vědět, jak s ním zacházet (při přesazování jej omotejte složenými novinami). Gymnocalycium je ideální pro začínající malé kaktusáře – nemá příliš husté trny a z jeho výrazně zbarvené horní části vykvétají nádherné květy. Nejlépe bude prospívat na přiměřeně osluněném stanovišti, zeminu můžete nechat mezi zálivkami mírně vyschnout.

Nepenthes – zelený zabiják se skluzavkou
Láčkovka produkuje na víčkách svých láček sladký nektar a jen čeká, až večeře sama přiletí. Hmyz přilákaný sladkou šťávou vleze dovnitř a hledá další. Těsně pod okrajem láčky ji skutečně najde, ale následuje vosková skluzavka do hlubin. Na dně oběť zahyne a poslouží láčkovce jako potrava. Rostlina vyžaduje teplé, stinné a dostatečně vlhké prostředí. Zavěste ji do výšky a postřikujte alespoň dvakrát denně.

Dracaena sanderiana – přináší štěstí na cestě malých zahradníků
Tato rostlina působí trochu zmatek – vypadá jako bambus, ale ve skutečnosti se jedná o zcela jiný druh, a to Dracaena sanderiana. Ačkoli je téměř čínskou národní rostlinou (prý přináší štěstí), ve skutečnosti pochází z Kamerunu. Tím ale není zajímavostem konec.

Stonky bez kořenů nerostou v zemi, ale ve vodě, kde mohou být upevněné štěrkem, oblázky nebo jiným dekorativním materiálem. Vodu je nutné po dvou týdnech vyměňovat nebo doplňovat každý týden. Jako většina pokojovek má ráda světlo, ale nesnese přímé slunce.
Nertera – hrst korálků
Korálovka je rozšířená po celé jižní polokouli a na severní polokouli se již přes dvě staletí pěstuje jako pokojová rostlina oblíbená pro své ozdobné plody. Plody jsou malé – průměrně méně než půl centimetru – ale je jich tolik, že téměř zakryjí zelené části rostliny.

Se svojí jemnou strukturou je Nertera ve vhodném květináčku ideální jako maličký společník. Bude se jí dobře dařit na světlém stanovišti mimo přímé slunce a při zálivce zespodu – sama si z misky vezme tolik vody, kolik potřebuje.
Dionaea – pozor na prsty, kouše!
Lapací systém rostliny česky nazývané mucholapka je tak zajímavý, že je pro děti těžké odolat a nezkoušet jej znovu a znovu. To ale může rostlinu vyčerpat a nakonec i zahubit. Lasturovité listy mucholapky se skládají ze dvou polovin, na jejichž vnitřní straně se nachází citlivé chloupky.

Pokud se jich něco dotkne dvakrát v průběhu dvaceti sekund, rostlina se domnívá, že je uvnitř moucha, sklapne list a stráví kořist. Květináč umístěte nejlépe ve velké misce s vodou, která odpařováním zvlhčí rostlině vzduch. Mucholapka je rašeliništní rostlina, která potřebuje vlhkou zem a dostatek světla – na slunci získá pěkný červenavý odstín.
Rosa – hrnková růže děti učí, že konec kvetení neznamená konec rostliny
Hrnkové růže mají veškeré kouzlo velkých zahradních růží, ale je u nich mnohem méně starostí s trny a prořezáváním. Hrnková růže je moderní, výraznou rostlinou se záplavou květů, která tvoří skvělé kulisy pro dětské hry.

Má ráda čerstvý vzduch, vlhkou zem a světlo bez přímých slunečních paprsků. Jako experiment mohou malí zahradníci hrnkovou růži po odkvětu zastřihnout asi na výšku kolem pěti centimetrů nad zem. Rostlina obrazí a za měsíc nebo dva znovu vykvete.
Zdroj: HKK