Pór pravý (Allium porrum) pochází z Přední Asie, záznamy o jeho pěstování jsou staré přes čtyři tisíce let. Oblíbený byl již tehdy pro široké použití v teplé i studené kuchyni i pro léčivé účinky obsažených látek: draslík, vápník, železo a fosfor, dále karoten, niacin (vitamin B3), vitamin C a E.

Úspěch na dosah ruky

Pórek lze pěstovat ve všech polohách, nevadí mu ani chladnější oblasti. Náročnější je ale na obsah živin v půdě a vydatnou (pravidelnou) závlahu, a to hlavně v počátcích růstu. Vysazujte ho po plodinách hnojených chlévskou mrvou (brambory, okurky) nebo nešetřte kompostem.

Během vegetace se osvědčilo přihnojování plnými hnojivy – superfosfátem, NPK i cereritem. Vzhledem k dlouhé vegetační době stačí pór využít živiny i z pomaleji rozpustných hnojiv. Lehčí, hlinitopísčité až písčité půdy budou vyhovovat všem typům pórku. 

Pórek založený v nepromrzajícím místě je zeleninou dostupnou během celé zimy

Pór letní a zimní

Vegetační doba letního pórku je okolo sto padesáti dnů, zimní pór roste do konzumní zralosti o něco déle, potřebuje zhruba dvě stě dnů. Letní pór tedy můžete sklízet už v červenci, spotřebovat ho musíte do prvních mrazů.

Zimní pór se dá postupně vyrývat od září. Co nespotřebujete, můžete nechat v záhonech: patnáct stupňů mrazu přečká pórek bez újmy na vzhledu i chuti. Problém bývá s tím, jak ho ze zamrzlého záhonu vydobýt.

Máte-li možnost založit ho do pařeniště nebo skleníku, kde půda nepromrzá, budete ho moci sklízet kdykoliv během zimních měsíců; ve sklizni pak pokračujte až do jara. Pórek je dvouletá rostlina – jakmile začne zjara znovu růst, vytvoří květní stvol a jeho kvalita se sníží.

Letní pór je rychleji rostoucí a vyšší, dorůstá až do výšky jednoho metru, delší je i konzumní (vybělená) část. Bývá však slabší, v průměru kolem čtyř centimetrů. Zimní pór je kratší, ale silnější – průměr vyběleného stvolu přesahuje šest centimetrů.

Z výsevu, nebo ze sadby?

Obojí způsob pěstování je možný. Pro dubnovou výsadbu se semena vysévají od poloviny února do truhlíků, kdo nemá možnost takového předpěstování, může pórek vysévat přímo do řádků od dubna a později sazenice vyjednotit na vzdálenost asi patnácti centimetrů.

Zakoupenou sadbu vysazujte od dubna do řádků vzdálených alespoň třicet centimetrů, mezi rostlinami ponechte patnáct (pro letní) nebo dvacet centimetrů (pro zimní pór). Zkraťte kořeny i nadzemní část a sazeničky vysaďte dost hluboko – deset centimetrů – do rýh.

Po výsadbě je vydatně zalijte; do doby, než pořádně zakoření, potřebuje pór dostatek vláhy. Sílící sazenice můžete postupně přihrnovat zeminou, abyste docílili vyšší konzumní části. Ani zelené listy nevyhazujte, mají stejný obsah vitaminů, jen jsou trochu tužší a ostřejší chuti.

Mějte pro pórek dostatečnou zásobu vody pro případ suchého jara

Jarní výsev na záhon

Nestejnoměrné vzcházení semen je bolestí, která trápí každého zahrádkáře. Pórku prospěje nenáročné opatření: dno rýhy, hluboké asi dva až tři centimetry (pro lehčí půdy hlubší varianta), utužte zkosenou latí – zajistíte rovnoměrný přísun vláhy všem semenům.

Letní pór můžete vysévat už v březnu (pochopitelně podle oblasti a počasí), sazenice přesazovat od konce dubna do poloviny května. Pro pozdní a hlavně jarní sklizeň postačí výsev až koncem dubna, výsadba pak v červnu a počátkem července. 

Pór má bohatý kořenový systém, i po několikatýdenním uskladnění si ho uchová značnou část

Nemilé překvapení: vrtalka pórová

Staráte se vzorně o pórek a těšíte se z toho, jak pěkně roste? O to horší je objev, viditelný vlastně až po vyrytí pórku. Místo krásně bílého válce se díváte na popraskaný a různě skvrnitý stvol, provrtaný čímsi skrz naskrz.

V takovém případě se jedná o silné napadení vrtalkou pórovou, objevující se v posledních letech mnohem hojněji. Nevelká moucha klade do pórku vajíčka, z kterých se vylíhnou bělaví červíci, vyžírající chodbičky v jeho podzemní části.

Vrtalka má během roku dvě generace – první se rodí koncem dubna a začátkem května, další (a škodlivější) od poloviny srpna do září. Letní pórek nebývá tedy poškozen tolik jako pór zimní (pokud se s vrtalkou nepustíte do křížku).

Preventivní a velice účinnou ochranou je zakrytí pórku netkanou textilií, pod niž moucha nevnikne. Tkanina musí být zahrnutá po celém obvodu záhonu a dostatečně volná, aby neomezovala rostliny v růstu. Je třeba zakrýt výsadbu s předstihem v dubnu a červenci.

Na velkých plochách uplatníte spíše než textilii chemickou ochranu proti škůdcům

Je-li půda infikovaná z předchozích let, použijte k její dezinfekci Dursban 10G v množství tři gramy na metr čtvereční (přípravek účinkuje i proti květilce česnekové). Vyhněte se opakované výsadbě pórku na stejné místo.

Z chemických postřiků můžete použít Decis EW50 v koncentraci 0,03 % – účinkuje hlavně na dospělce. Možný je i postřik přípravkem Sumithion Super, ten se ředí na 0,1 %. Postřiky je nutné opakovat po deseti dnech. Basudin 600EW a Basudin 10G jsou povoleny jen do spotřebování zásob.

Ulehčete si práci

Výsev a následné protrhávání (jednocení) rostlin zabere dost času. Zakoupíte-li si osivo na výsevných páskách, práce bude jednodušší a výsev rovnoměrný. Pásky jsou z vodorozpustného materiálu, takže uložíte-li je do utužené brázdičky a vydatně zalijete, semena vyklíčí jednotně.

Pravidelných rozestupů mezi rostlinami docílíte bez jednocení použitím výsevné pásky

Pásky bývají v délce až pět metrů, dají se zakoupit jak v zahradnických centrech, tak i v internetových obchodech. Osivo je poněkud dražší, odpadají ale ztráty nevyklíčených semen a rostlin poškozených z protrhávání.

Vaříte bez pórku? Zkuste to s ním

Vy možná nejste jeho příznivcem, Francouzi se však bez pórku neobejdou a také v Číně ho najdete snad v každém jídle. Možná že nemáte v oblibě pórkovou polévku – zapečte tedy pro změnu těstoviny s pórkem a žampiony, myslím, že si pochutnáte.

Zdravý a urostlý pórek je lahodnou zeleninou i v syrovém stavu – jemně nakrájený na krajíc chleba s máslem nebo jako doplněk masitých jídel)