Většina z nás považuje trávu za plevel, v lepším případě za krmení pro králíky. Pojďme tento nespravedlivý postoj změnit. Budoucnost okrasné zahrady patří různým druhům trávy.
Začněme tím, že pod pojmem „tráva“ opustíme představu dvoucentimetrového, dokonale zastřiženého pažitu. Okrasné trávy nabízejí nevídané možnosti tvarů, barev a struktur, mění se podle ročních období, snesou se s většinou jiných rostlin a přežijí téměř všechno – sucho, mokro, chudou půdu, hodně i málo slunce.
Pro odvážnější povahy se nabízí možnost vybudovat v zahradě zákoutí bez klasických květin, zkomponované pouze z různých druhů trav. Dodají dynamiku a překvapivý rozměr okoukanému záhonu i květináčům na balkóně, svým kouzlem nás přenesou na suchou pampu nebo do tropického močálu, jsou prostě kouzelné, šik a sexy.
Malé a střapaté
Traviny nižšího vzrůstu se budou nejlépe vyjímat na okrajích záhonů nebo cestiček, v nádobách nebo mezi nižšími kytičkami na skalce. Nejznámějšími jsou kostřavy (Festuca), například modrý kultivar (glauca) tvoří roztomilé stříbřité bochníčky, z nichž na počátku léta vyrazí tenké stožárky s narůžovělými květenstvími. Scoparia je naopak šťavnatě zelený chomáček, který si svou veselou barvu udrží hluboko do zimy a časem se rozroste do huňatého koberce.
Desítky variant nabízí také nízké druhy ostřice (Carex), které vůbec nezáleží na tom, jestli se o ni staráme. V přírodě je dokonce indikátorem neúrodnosti půdy. Na výběr máme z různých barev – hnědé (bergennii), do červena (buchananii), panašovanou (morrowii, digitata), čistě zelené druhy bývají vyšší.
Kulaté trsy jehličkovitých listů smělku sivého (Koeleria glauca) jsou sice nejkrásnější jen do doby, než začnou kvést, ale zlatavé laty květů určitě stojí za menší experiment. Smělek dobře poroste i v nádobě. Velmi vzácně se u nás vyskytuje ve volné přírodě, častěji se s ním můžeme setkat na střechách ekologických staveb.
Střední postavy
Trávy, které narostou maximálně do metrové výšky, v zahradě dobře poslouží jako spojovací prvek mezi jednotlivými patry rostlin, příjemně rozruší zakulacenou strukturu klasických barevných květů nebo zaplní a oživí místa, kde se kytičkám nedaří.
Bombastický dojem na každou návštěvu udělá japonská krvavá tráva (Imperata cylindrical red Baron). Nápadná svým ostře rudým zabarvením (čím více slunce, tím více červené barvy) na sebe okamžitě strhne pozornost, proto je lepší nedávat ji do blízkosti jiných výrazných rostlin. Dorůstá zhruba půlmetrové výšky a v ideálních podmínkách (vlhko a teplo) se může trochu nekontrolovatelně rozrůstat. Skvěle se jí bude dařit i v nádobě na balkóně.
Metlici trsnatou (Deschampsia caespitosa) můžeme s klidným svědomím vysadit, kde nás napadne. V přírodě obývá téměř celou severní polokouli, u nás v zahradě se tedy bude cítit jako doma. Nadýchané úhledné zelené kopečky koncem jara ozdobí stovky metrových stébel s tmavě žlutými klasy.
Nádhernou ozdobou zahrady bude i vousatec neboli dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides). Nad úzkými šedozelenými listy se koncem léta objeví převislé válečky načervenalých nebo světlehnědých květenství. Během vegetačního období vousatec občas přihnojíme, stanoviště je pro něj nejvhodnější slunečné. Menší kultivary (Hammeln, Little Bunny) nápaditě obohatí každou balkónovou minizahradu.
Obři
Tráva vyšší než my je přece úžasná představa! Nejpříhodnějším stanovištěm asi nebude skulina mezi ovocnými stromy, obři budou šťastnější na volném prostranství.
Jak vypadá pampová tráva (Cortaderia), si asi nejlépe vybavíme, vzpomeneme-li si na vysoké hnědé amfory se střapatým béžovým rákosím, které se v době našeho dětství vyskytovaly téměř všude jako jediná dekorační možnost. Naše stará známá je ovšem na rozdíl od většiny předchozích trav citlivější na podmínky.
Potřebuje teplo, slunce a písečnou, dobře propustnou půdu, jinak nepokvete. Pochází z Jižní Ameriky, kde její výška běžně přesáhne 5 metrů. Nejlépe bude, když jí dopřejeme dostatek prostoru, aby mohla předvést listy i květy. Na zimu svážeme listy do snopu, případně trs ještě přikryjeme na ochranu proti zmrznutí. Peříčková květenství můžeme použít jako retro ozdobu interiéru.
U nás často používaným druhem ozdobnice (Miscanthus) je čínská (sinensis), jež rozmanitostí svých odrůd uspokojí každého zahradníka, který nezapomíná na zalévání. Bambusovitý Giganteus dodá tropický šmrnc, Purpurascens na podzim rozpálí zahradu stepním požárem červenožlutých listů a šedých květů, závoj květenství japonských stříbrných kultivarů krásně vynikne v měsíčním světle. Všechny ozdobnice mění v průběhu roku své zbarvení.
Impozantní tresť rákosovitá (Arundo donax) má ráda teplo a ve Středomoří ji už od dávných časů používali jako krycí materiál, palivo nebo lék proti senné rýmě. Zaujme atraktivními proužkovanými barevnými listy, v našem podnebí kvete nepravidelně. Šíří se podzemně oddenkem, dutá stébla mohou být až 3 centimetry široká.
