Ochutnejte netradiční podzimní lahůdku ideální pro přípravu léčivých čajů, salátů, špenátu a dalších pokrmů inspirovaných asijskou kuchyní. Kopretina věncová, jedlá chryzantéma, překvapí.
Chryzantémy jsou nejtypičtějšími květinami našeho podzimu. Kromě toho, že potěší svou krásou a nenáročností, dají se některé druhy pěstovat i jako listová zelenina, které je v tomto období v čerstvém stavu poskrovnu.
Listy jedlé chryzantémy připomínají spíš petržel, chuť však mají zcela odlišnou
Evropská okrasa, asijská lahůdka, to je jedlá chryzantéma
V Asii mají chryzantémy své místo v kuchyni již dávno jisté, pro českou budou zřejmě vždy exotickou lahůdkou. Na rozdíl od jiných, méně běžných druhů, jejichž cena na trhu není právě malá, si ale tuto zeleninu můžete vypěstovat sami – pouze za cenu semínek.
Pro kulinářské účely se hodí jen jeden z u nás běžně pěstovaných druhů, a to takzvaná jedlá chryzantéma. Setkáte se s ní ještě pod jinými českými, japonskými či čínskými názvy.
Zlateň věncovitá, kopretina věncová, pinardie, dále shungiku, tónghao nebo také latinsky Pinardia coronaria, Xanthophthalmum coronarium a Glebionis coronarium.
Ač známá z východní kuchyně, původně pochází jedlá chryzantéma ze západního Středozemí, odkud se rozšířila dále do jihozápadní Asie a Severní Ameriky. Zplanělá se občas objevuje i v naší přírodě.
Jako ozdobná rostlina se ve střední Evropě pěstuje od šestnáctého století a v současnosti má v šlechtěné podobě více kultivarů s jednoduchými žlutými či žlutobílými květy nebo květy plnými.
Využití od kořene po květ
Číňané věří, že právě chryzantéma dodává člověku životní sílu a také napomáhá při léčbě různých neduhů. Mladé výhonky, okvětní lístky i celé květy využívají v kuchyni a z kořenů vaří čaj proti bolesti hlavy, krku, k zotavení z chřipky, při diabetu a k posílení zraku.
Chryzantémám dal jméno Karl Linneus z řeckého crysos (zlato) a anthemon (květina)
Květy bývají součástí čajových směsí, takzvaných květinových čajů. Nejčastěji se kombinují s čajem Pchu-er (Pu-er, Pu-erh) a Lung-ťing pro vytvoření rovnováhy mezi jinem (chryzantéma) a jangem (čaj).
Pro kuchyňské zpracování se hodí jen mladé listy a stonky. Ty se používají jako salátová zelenina, a to buď samostatně, podobně jako hlávkový salát, nebo ve směsi s další zeleninou, nejčastěji rajčaty či naklíčenými fazolkami, sójou, mungem.
Dají se tepelně upravovat na způsob špenátu či slouží coby zeleninová přísada do různých asijských jídel, například do tradičního sashimi ze syrových ryb nebo do polévek. Čínští kuchaři chryzantému připravují jednoduchým způsobem. Smaží ji na oleji společně s česnekem a chilli papričkami. Pikantní směs je vhodným doplňkem k masu i rýži.
Jako všechna zelenina je i chryzantéma vhodnější pro konzumaci v čerstvém stavu, kdy má poměrně vysoký obsah minerálních látek, silic, vitaminu C a především provitaminu A, které se tepelnou úpravou ničí.
V syrovém stavu více vynikne její jemná chuť a vůně. Čím jsou však listy starší, tím je typická chryzantémová vůně intenzivnější a listy začínají být nahořklé. Zejména pro slavnostní příležitosti využijete i květy, originálně jimi dozdobíte hotové pokrmy.
Na počátku je semínko, na konci chutný salát; foto: www.semo.cz
Jak a kde si pořídit jedlou chryzantému
Ve vzrostlém stavu ji zakoupíte spolu s dalšími druhy chryzantém v některých bohatěji zásobených květinářstvích a zahradnictvích. Pro vlastní pěstování stačí sehnat sáček ze semínky v ceně od deseti do třiceti korun, například od:
Bez velkých nároků
Jedlá chryzantéma je stejně jako ostatní odrůdy nenáročná na pěstování. Na zahradě ji lze pěstovat prakticky v jakékoliv vlhčí půdě. Pro svou odolnost vydrží i drsnější podmínky v podhorských oblastech. Nadzemní část však při teplotách blížících se nule namrzá, a tudíž by se pro použití v kuchyni nehodila.
Na zimu máte na výběr: buď rostliny přesadíte do bezmrazého skleníku, nebo do květináčů, ve kterých je budete do jara pěstovat v středně teplých místnostech či mezi okny, čímž si zajistíte přísun čerstvé zeleniny i mimo vegetační období.
Semena se vysévají přímo na záhon od jara do pozdního léta. Abyste získali silné a bohaté rostliny, vysévejte je na vzdálenost deset až patnáct centimetrů do řádků vzdálených od sebe třicet centimetrů. Počítáte-li se zimní sklizní, zasaďte si semínka už přímo do květináčů.
Sklízí se jen mladé rostliny nebo výhony, získané zaštipováním hlavního vrcholu
Aby byla sklizeň veliká
Chryzantémy se sklízí obdobně jako běžný salát – seříznutím celé rostliny asi pět centimetrů nad zemí. Díky tomuto postupu znovu obrostou, a můžete je tak během roku sklízet vícekrát.
První sklizeň budete mít, s ohledem na pěstební podmínky, za šest až osm týdnů, tehdy rostliny dosáhnou doporučené výšky mezi deseti až dvaceti pěti centimetry. U starších rostlin se časem vytvářejí boční výhony, stejně jakostní jako hlavní rostlina.
Jiný způsob sklizně vám umožní zaštipování růstových vrcholů, což rostliny donutí k bohatému větvení, a vy pak sklízíte dorůstající boční výhony.
Tip: chryzantéma ochrání zeleninu
Chryzantéma prý svou vůní odpuzuje housenky, takže při vysázení na záhony mezi ostatní zeleninu působí jako přírodní ochranka.